Náš příběh

Říká se, že člověk musí nejprve narazit, aby si uvědomil, jaké jsou v životě priority. Můj příběh se začátky lisování olejů je podobný. Po letech, kdy jsem se vlastní stravou moc nezabýval a žil pod silným stresem, jsem skončil s kolapsem organismu a diagnózou těžké vrozené hypertriglyceridémie v nemocnici. Lékaři byli nekompromisní, takže jsem musel začít počítat množství tuků u všech základních potravin a zkoumat, z čeho a jak můžu vařit. Vaření mě vždycky bavilo, takže mi můj kolaps pomohl najít cestu ke zdravější a vyváženější stravě.

V nemocnici jsem měl času dost. Kromě toho, že jsem začal přemýšlet nad tím, jak žiju a co celý den jím, jsem si zároveň začal uvědomovat, že chci změnit způsob života. Chtěl jsem se v další fázi života věnovat něčemu, co má smysl a co jde ruku v ruce se zdravým životním stylem. Už jsem nechtěl denně dojíždět do kanceláře, vysedávat na schůzích a honit termíny.

Na začátku jsem trochu tápal, ale moje partnerka, která vystudovala aplikovanou ekologii, mne postrčila tím správným směrem. Lisování olejů pak přišlo úplně přirozeně, úřednický život jsem pověsil na hřebík a vykročil vstříc tomuto dobrodružství. Musel jsem se naučit, jak vybrat ta nejkvalitnější semínka, jak správně pracovat s lisem, i to, jak oslovit Vás – naše zákazníky. Samozřejmě to často bylo metodou pokus – omyl.

Osobně jsem objel půl republiky, abych získal kontakty na dodavatele semen a sehnal ta nejlepší semena vhodná pro lisování. Po večerech jsem studoval materiály a podklady týkající se výživových hodnot olejů a výhod i nevýhod jednotlivých druhů, a také jsem trávil dny na úřadech sháněním všech potřebných povolení a souhlasů.

S postupujícím časem a díky vašemu zájmu o naše oleje, začala být lisovna v našem domě trochu malá. Chyběl především pořádný sklad. Začali jsme zkoumat možnosti, jak situaci vyřešit. Byli jsme otevřeni různým možnostem. Nakonec jsme našli vhodný objekt v Dobříši na Příbramsku. Jedná se o objekt samoobsluhy ze 70. let, která byla postupně přestavěna na autosalon, později na rukavičkářskou dílnu a nyní je z ní po dalším zásahu naše nová lisovna.

Prováděli jsme ji v roce 2022, kdy se od začátku konfliktu na Ukrajině měnily ceny stavebního materiálu přes noc, některé položky se staly nesehnatelné, výkyvy na trhu s energií byly extrémní a dodržet původní rozpočet patřilo do kategorie sci-fi. Ponechat si dům v Zadní Třebani nebylo udržitelné, takže došlo i na balení a stěhování věcí z domácnosti. V této době jsme hodně omezili prodej na trzích a ze sítí jsme se skoro zcela stáhli, protože nebylo v našich silách všechno zvládnout.

Chtěl bych na tomto místě poděkovat především rodině, a to i té širší za jejich pomoc a přístup. Nedocenitelná byla i pomoc kamarádů, bez kterých bych rekonstrukci domu v Dobříši jen stěží dokončil.